Technika

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie.

Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Souhlasím

Koncepce

Koncepce hnací skupiny stejně jako celého podvozku se osvědčila už u typu 128, který vznikal souběžně, nebo přesněji navázal na vývoj typu 127. Jen obchodní zájmy firmy FIAT, zejména nepřetržitá obliba typu Fiat 850 vedly k tomu, že se Fiat 128 nakonec objevil v sériové výrobě o rok dříve než jeho menší, ale starší sourozenec Fiat 127.

Ten byl navržen pod heslem "vše vpředu". V zádi vozu pod podlahou zavazadlového prostoru je, stejně jako u typu 128, pouze nádrž paliva. Všechen ostatní prostor vozu je tak k dispozici cestujícím a pro uložení zavazadel. Vůz celkově malých rozměrů, kompaktní a přitom pohodlný, s maximálním vnitřním prostorem, čilý a provozně levný, to vše jsou vlastnosti díky nimž si Fiat 127 zasloužil titul Vůz roku 1971.

Koncepce

Motor

Všechny po dobu výroby nabízené motory byly řadové čtyřválce: 900 cm3 OHV, 1050 cm3 OHC, 1300 cm3 OHC a 1300 cm3 Diesel OHC. Kliková skříň je z litiny, klikový hřídel je v ní uložen ve třech hlavních ložiskách (motor 900), z nichž každé mé samostatný přívod tlakového oleje. Klikové hřídele motorů vyšších obsahů jsou uloženy v pěti ložiskách. Rozteč válců 900: 71-73-71 mm, 1050: 83-91-83 mm. Hliníková hlava má vkládaná ventilová sedla a šikmo položené rovnoběžné ventily. Směs připravuje jeden karburátor jehož čistič vzduchu má rozdílné vtokové otvory pro léto a zimu. Oběh chladící vody je řízen termostatem, větrák chladiče poháněný elektromotorem zapíná a vypíná automatický spínač podle teploty chladící kapaliny. Do oběhu mazacího oleje je vložen plnoprůtokový čistič. Kliková skříň je odvětrána do sání.

Převodový systém

spojkaSpojka, převodovka a kuželový diferenciál jsou sdruženy do jednoho bloku; spojka a hlavní hřídel převodovky leží v ose klikového hřídele motoru. Převodový blok se skládá ze tří skříní s mazáním odděleným od mazacího systému motoru. Jednokotoučová suchá spojka s talířovou pružinou se ovládá bowdenovým lankem. Spojka o průměru 160/120mm (později 903: 170/120mm, 1050: 180/127mm). Čtyřstupňová resp. pětistupňová převodovka má všechna kola ve stálém záběru, převody vpřed: 3,910 - 2,055 - 1,348 - 0,963 , mají synchronizaci Porsche (později 1. a 2. stupeň Borg-Warner, 3. a 4. stupeň Porsche se zvětšeným průměrem), vzad: 3,615. Kola stálého převodu mají čelní ozubení 4,071 (57/14 z). Řadí se samozřejmě pákou na podlaze.

Nápravy

Přední kola jsou zavěšena na svislých teleskopických vzpěrách McPherson, ve kterých jsou vloženy tlumiče a které jsou napravyvzepřeny v souosých šroubovitých pružinách s pryžovými dorazy.Vzpěry jsou nahoře připevňeny přes pryžové podložky k nástavbě předních podběhů karoserie. Síla pružin se zachycuje ocelovými kotouči, podepřenými podložkami s teflonovým potahem, který snižuje tření při natáčení kol řízením. Na svém spodním konci jsou teleskopické vzpěry umístěny v samomazných kloubech jednoduchých kovaných příčných ramen, která jsou zavěšena v pryžových pouzdrech na nosné kostře vozu. Tato ramena jsou vpředu vzepřena rameny torzního stabilizátoru.

Také zadní kola jsou upevňena na svislých teleskopických vzpěrách, podobně jako u typu Fiat 128. Také pružícím prvkem je podobná příčná listová pružina složená ze dvou pružnic. Uložení pružiny ve dvou pryžových pouzdrech v nástavbě karoserie má známý stabilizační účinek. Listová pružina podpírá dvě příčná trojúhelníková ramena lisovaná z ocelového plechu, spojující pryžovými pozdry spodní konce svislých teleskopických vzpěr s karoserií. Listová pružina v tomto uspořádání nepřenáší ani příčné, ani podélné síly; pouze pruží a pracuje tak v jednoznačných podmínkách. Celá zadní náprava spočívá ve velmi tuhém pomocném rámu. Její konstrukce je bezesporu prostorově velmi nenáročná a podílý se na příznivých rozměrových poměrech i na maximálním využití vnitřního postoru.

napravy

Stabilizační účinek zadní nápravy :

stabilizacni ucinek napravyPři projíždění zatáčky má vůz tendenci naklánět se na vnější stranu, tzn., že se vzdálenost mezi vnějším kolem a karoserií zmenší, pero se narovnává. Tím se ovšem zvedá i druhý konec pera s odlehčeným kolem, které je na vnitřní straně zatáčky, tzn., že i tam se zmenšila vzdálenost mezi kolem a karoserií. Výsledkem je, že na vnější i vnitřní straně vozu došlo k přibližně stejnému přiblížení kol ke karosérii, tedy ke stejnému poklesnutí zádi. Tendence vozu k naklánění byla značně potlačena. Zdvih zadních kol a tedy i listového pera je omezen pryžovými dorazy.

Brzdy

Fiat 127 má na předních kolech kotoučové brzdy, vzadu bubnové. Brzdy každé nápravy ovládá samostatný hydraulický okruh.

brzdy

Litinové kotouče předních brzd o průměru 227 mm jsou 10 mm tlusté a mají brzdící plochu 435 cm2. Bubnové brzdy zadních kol o průměru 185 mm mají samonastavitelné čelisti a bržděnou plochu 350 cm2. Mechanická ruční brzda působí na zadní kola. Brzdový okruh zadní nápravy doplňuje regulátor, který upravuje okamžitý maximální tlak hydraulického systému v závislosti na statickém i dynamickém zatížení zadní nápravy. Verze Sport jsou vybaveny podtlakovým posilovačem systemu Master-Vac.

Řízení

Převodka řízení je ke skříni karosérie připevněna za přední nápravou a motorem prostřednictvím dvou pryžových vložek. Hřídel volantu je složen ze tří dílů spojených klouby, ve kterých se při deformaci přídě složí a nepronikne tak při čelním nárazu do kabiny. Všechny klouby řízení jsou samomazné. Vůz má nejmenší průměr otáčení 9,6 m, od dorazu k dorazu se volant otočí 3,5krát.

Karoserie

Dvou-, tří-, čtyř- a pětidveřová pětimístná 3595 mm dlouhá a 1527 mm široká (resp. Mk II : 3625 mm/1527 mm ). Rozvor 2225 mm, rozchod 1280 mm vpředu a 1295 mm vzadu. Plných 80% jejího vnitřního prostoru slouží cestujícím a zavazadlům, hnací skupinu a celou mechaniku se podařilo stěsnat do zbývajících 20%.

karoserie

Celokovová samonosná karoserie má velmi tuhý střední díl, příď a záď tvoří progresívně poddajné deformační zóny. Podlaha vozu je vylisována z jediného kusu plechu od pedálů až po zadní nárazník. Je vyztužena roštem z příčníků na třech podélnících; dvou postranních a na středním tunelu. Vpředu se na ni napojuje pomocný rošt nesoucí přední nápravu a hnací skupinu, vzadu příčný rám zadní nápravy, který chrání nádrž paliva umístěnou pod podlahou prostoru pro zavazadla. Také boční stěny zpevňují podélné i svislé výztuhy. Příď vozu nese voštinovou masku z černé plastické hmoty a obdélníkové světlomety.

karoserie

Disky a pneumatiky

Pneumatiky 135 SR-13 na discích 4x13". Verze CL má disky 4,00 B x 13".

Rozměry a hmotnosti

Objem zavazadlového prostoru 365 l, po sklopení zadních sedadel 1070 l. Objem nádrže 30 l, chladícího okruhu 5,5 l, náplně oleje v motoru 3,2l a v převodovém ústrojí 2,4 l. Hmotnost pohotovostní 688 kg (s motorem 1050: 708 kg), celková 1110 (1130) kg, z ní připadá 545 (565) kg na přední nápravu a na zadní 565 kg. Užitečná hmotnost 422 kg, přípustná hmotnost přívěsu 600 kg.

rozmery

Výrobce

Fabbrica Italiana di Automobili, Torino - Itálie